U nás jako doma Akční ceny v našich lékárnách
Novinka

Recepční je vždy první vizitkou

Novinky

Recepční je vždy první vizitkouRecepční je vždy první vizitkoupublikováno: 8.2.2017

Nedílnou součástí nemocnice, je místo, které vytváří první dojem a kde se všichni cíleně či náhodně setkávají. Nepůsobí na nás jen svým příjemným prostředím, ale především osobností recepční a její schopností správně poradit a odpovědět na všemožné otázky týkající se chodu nemocnice, ale třeba i dopravního spojení ve městě. V recepci PNsP pracují 3 recepční v nonstop provozu. Jednou z nich je, paní Jana Švandová, která v nemocnici pracuje 18 let, z toho posledních 13 právě na recepci.

Perfektní znalost nemocnice je předpokládám Vaši velikou devizou?
Téměř 20letá praxe v nemocnici je samozřejmě výhodou. Znám spoustu pacientů, ale i lidí z Roudnice, kde žiji už od roku 1993. Není tedy výjimkou, že při nakupování ve městě mě zastavují a ptají se „ zítra se chystám do nemocnice, nevíte, jestli má ten a ten lékař dovolenou nebo jaké má ordinační hodiny?

Co všechno máte na starosti?
Největší částí mé práce je poskytování informací všeho druhu. Obrovskou výhodou je, že sedím u počítače, takže pokud dnes něco nevím tak si to „ vygooglím". Díky tomu jsem schopná poskytnout odpověď téměř na vše. S tím souvisí komunikace po telefonu, recepce v podstatě supluje ústřednu.

Druhou a důležitou každodenní činností hned jak zapnu počítač a podívám se kdo má dovolenou a kdo marodí je pro mě doslova oběhnout ambulance všech lékařů v hlavní budově polikliniky. Fyzicky se podívám na všechny dveře, zda lékař nemá dovolenou nebo z jiných převážně nečekaných důvodů se ten den nemůže dostavit. Pacient, který přichází k nám do nemocnice, samozřejmě nerozlišuje, který lékař je tzv. nemocniční a který je u nás „jen"v pronájmu. Já musím podat informaci o všech a ti, kteří nejsou zaměstnanci PNsP nejsou bohužel napojeni na nemocniční informační systém…

Samostatnou kapitolou je dobíjení stravovacích karet externím strávníkům. Zakládání nových karet, krátké školení o tom jak je možné jídlo objednávat. S tím souvisí také zakládání klientských karet do věrnostního programu lékáren Podřipské nemocnice. Některý den se nám sejde i 30/ 40 žádostí. Hodně chodí maminky.

Recepce vyřizuje klientům také platby za ošetření. Jako příklad mohu uvést platby za nadstandardní služby nebo některé úkony na gastroskopii, např. zavádění sondy nosem nebo použití entonoxu, spirometrická vyšetření,OKB, platby za ošetření pokud nejsou klienti pojištěni u zdravotních pojišťoven nebo platby cizinců.

V kompetenci recepčních je také vydávání/ evidence čipů zaměstnanců, půjčování vozíčků pro imobilní pacienty, otvírání závor pro sanitní vozy a vozy RZ (na dálku), případně otvírání jiných dveře (nájezd, dveře na chirurgii). Vyřizování požadavků na přepravu pacientů, které následně předáváme dispečerce. Milou povinností je Igráčkova vitrína. Mám vypozorováno, že malou hračku dostávají statečné děti za odměnu při odchodu z nemocnice.

Co naopak mezi činností recepční nespadá a přesto je od Vás „ vyžadováno"?
Takhle bych to nenazvala. Přesto je tu taková jedna jediná věc, která řekněme přes řadu vysvětlení, prezentaci jak v Nemocničních novinách, tak i na www zůstává nepochopena. Proto chci zde využít možnost a znovu vysvětlit to, na co se často ptáte a kritizujete: proč nejsou dveře ze vstupní haly do nemocnice automaticky otvírací? Důvod je následující: pro splnění náročných protipožárních kritérií bylo nutné vytvořit 2 nové požární zóny a tyto oddělit protipožárními dveřmi. Dveře bohužel není možné vyrobit jako automatické. Jakmile klimatické podmínky dovolí, budou dveře otevřeny dokořán a fixovány pomocí magnetů. Věřím, že tato situace nijak negativně neovlivňuje přístup handicapovaných a maminek s kočárky do nemocnice, já i ostatní recepční těmto klientům samozřejmě pomáháme bez vyzvání.

Do nemocnice přeci jen přicházejí lidé pro pomoc se zdravotními problémy, úrazy - jednají pod stresem, jak zvládáte krizové situace?
Naopak v takové chvíli jsou lidé rádi, že jim pomáháte. Krizové situace vyvolávají častěji lidé, kteří jsou po fyzické stránce naprosto v pořádku. Každý den si říkám, že pokud nedojde alespoň k jedné malé krizové situaci, den není plnohodnotný (smích). Ale ano obecně mi vadí, že lidem chybí ohleduplnost k sobě navzájem. Např. je téměř pravidlem, že na parkovišti před klinikou,(které je mimochodem určeno jen pro krátkodobá stání) pravidelně parkují lidé i na místech určených pro invalidy. To je dle mého názoru velmi neohleduplné a bohužel se to děje velmi často.

Na druhou stranu některým např. hrubým klientům odpouštím, protože nikdy nevím, s čím z nemocnice odcházejí, co si myslí nebo co jim zrovna honí hlavou a zda se třeba nedověděli nějakou špatnou zprávu….

Jak a kdy si nejlépe odpočinete?
Vzhledem k povaze mé práce jdu nejraději sama s pejskem na procházku a s radostí se také věnuji svým dvěma vnoučátkům.